Nápověda

ROZPOČTOVÁ SKLADBA

Rozpočtová skladba je základním třídícím standardem pro peněžní operace veřejných rozpočtů. Rozpočtová skladba zajišťuje komplexnost pohledu na celé finanční hospodaření příslušného veřejného rozpočtu v rozpočtovém roce.
Oblast řeší vyhláška ministerstva financí č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě.
Rozpočtová skladba používá (mimo jiné) tři základní typy třídění – odpovědnostní (kapitolní), odvětvové (paragrafové) a druhové (položkové).

ODPOVĚDNOSTNÍ ČLENĚNÍ

Odpovědnostní neboli kapitolní členění je povinné pouze pro státní rozpočet. Pro územní samosprávné celky (ÚSC) je nepovinné. Pokud si obce stanoví odpovědnostní členění, pak v převážné většině takto definují organizační strukturu obecního úřadu. Mohou si přitom stanovit vlastní podobu odpovědnostního třídění co do počtu, názvu, obsahu a číselníku. Odpovědnostní členění je evidováno v informačních systémech ÚSC pod zkratkou ORJ (organizační jednotka) nebo KAP (kapitola) a to podle používaného informačního systému.

ODVĚTVOVÉ ČLENĚNÍ

Odvětvové neboli paragrafové třídění využívá hledisko účelu nebo funkce, na které obec vynakládá své prostředky. Hodnotí se tu každá peněžní operace podle toho, s jakým odvětvím národního hospodářství je spjata, nebo které činnosti obec naplňuje. Používají se zkratky PAR nebo ODPA.

Podle odvětvového třídění se třídí peněžní operace do šesti skupin:

1. – Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství
2. – Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství
3. – Služby pro obyvatelstvo
4. – Sociální věci a politika zaměstnanosti
5. – Bezpečnost státu a právní ochrana
6. – Všeobecná veřejná správa a služby

DRUHOVÉ ČLENĚNÍ

Pro druhové neboli položkové členění je klíčem zatřídění peněžní operace její druhová podstata. Používaná zkratka je POL (položka). Druhové třídění se týká všech operací, které rozděluje do tří základních okruhů:

• Příjmy
• Výdaje
• Financování

Podle druhového třídění se třídí peněžní operace do sedmi tříd:

ÚČELOVÉ ZNAKY

Číselník účelových znaků (ÚZ) slouží pro sledování poskytnutých transferů a půjček veřejným rozpočtům územní úrovně. Struktura účelového znaku je dána dvoumístným kódem poskytovatele dotace (půjčky) a třímístným kódem dotačního titulu.

ORGANIZACE

Ve financování jsou zachyceny půjčky, úvěry, splátky jistin a vlastní účty. Součástí rozpočtu obce nejsou jen příjmy a výdaje obce, ale i tzv. financování popisující situace, kdy si obec půjčí finanční prostředky a následně je splácí, nebo dojde ke změně peněžních prostředků na vlastních účtech obce, které jsou zrcadlem příjmových a výdajových operací.

SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ

Údaj organizace (ORG) slouží k podrobnějšímu sledování finančních operací, kdy je nutno členit tyto operace do větších podrobností. Z hlediska pohledu odvětvového se jedná například o sledování výdajových prostředků, které město poskytuje např. školám. Zde by nestačil pouze paragraf 3113 – Základní školy - (zároveň položka 5331 – příspěvky příspěvkovým organizacím), ale je nutné pro jednotlivé školy zavést číslování v číselníku organizací. Dalším příkladem nutnosti zavést podrobnější číslování z hlediska druhového členění je například, když je nutné velkou investiční akci sledovat v několika etapách, nebo pokud na jednom paragrafu a případně kapitole (organizační jednotce) je evidováno několik investičních akcí v jednom rozpočtovém roce.

ROZPOČET

Rozpočet obce je nejdůležitější plánovací dokument územních samosprávných celků, sestavovaný na jeden kalendářní rok. Je to podrobný finanční plán, který odráží realizaci vybraných cílů a běžné hospodaření územního samosprávného celku v roce, na který se sestavuje. Během celého rozpočtového období se v něm soustřeďují různé druhy veřejných příjmů, které se rozdělují a používají na financování veřejných statků. Příjmy, výdaje a tzv. financování představují reálně přijaté nebo vydané peněžní prostředky sledované na vybraných syntetických účtech účtové osnovy.

ÚČETNICTVÍ

Účetnictví ÚSC primárně zachycuje účetní případy na jednom účtu (syntetickém – základní běžný účet) a jeho cílem je podat přehled o příjmech a výdajích, o majetku a pohybu hospodářských prostředků. Na něj je navázáno další členění dle vyhlášky ministerstva financí č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě.

Duálně jsou v účetnictví zachycovány účetní případy do období, se kterým časově a věcně souvisí, bez ohledu na samotný tok peněz. Kromě sledování výnosů a nákladů je předmětem účetnictví rovněž evidovat stav majetku a jiných aktiv a závazků a jiných pasiv.

ROZPOČTOVÝ VÝHLED

Rozpočtový výhled je zejména finanční plán, sestavovaný na období 2 – 5 let. Legislativně je rozpočtový výhled zakotven jako součást rozpočtového procesu a stává se důležitým nástrojem hospodaření územních samosprávných celků. Tato skutečnost mění pohled na rozpočtové hospodaření, především na ekonomický rozvoj a plánovité a koncepční užití rozpočtových prostředků.

PŘÍJMY

Příjmy územně samosprávného celku jsou veškeré nenávratně inkasované prostředky, opětované i neopětované, včetně přijatých darů a dotací, a přijaté splátky půjček v rámci rozpočtové politiky. Příjmy jsou členěny na běžné a kapitálové. Běžné příjmy jsou tvořeny příjmy daňovými, nedaňovými a provozními dotacemi. Jedná se tedy o každoročně se opakující příjmy, které slouží k pokrytí běžných výdajů. Kapitálové příjmy, tj. příjmy z prodeje dlouhodobého a finančního majetku a investiční dotace, mají charakter nahodilých příjmů a jsou určeny především k pokrytí investičních záměrů územního samosprávného celku.

VÝDAJE

Výdaje jsou veškeré nenávratné platby na běžné (neinvestiční) i kapitálové (investiční) účely, opětované i neopětované, a poskytované návratné platby (půjčky) v rámci rozpočtové politiky. Běžné (nebo také provozní) výdaje musí obec/město vynaložit ze zákona nebo těmito výdaji financovat provozní aktivity. Realizace záměrů a potřeb města včetně naplňování volebního programu se usku-tečňuje prostřednictvím výdajů. Město k těmto cílům používá veřejné prostředky, proto musí důkladně analyzovat vynaložené finanční prostředky.

FINANCOVÁNÍ

Ve financování jsou zachyceny půjčky, úvěry, splátky jistin a vlastní účty.
Součástí rozpočtu obce nejsou jen příjmy a výdaje obce, ale i tzv. financování popisující situace, kdy si obec půjčí finanční prostředky a následně je splácí, nebo dojde ke změně peněžních prostředků na vlastních účtech obce, které jsou zrcadlem příjmových a výdajových operací.

SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ

Rozdíl mezi veškerými příjmy a všemi výdaji během rozpočtového roku (od 1. ledna do 31. prosince daného roku) se nazývá saldo rozpočtu (celkové saldo rozpočtu). Hodnota salda musí být vždy rovna hodnotě financování s opačným znaménkem (rovnice vyjadřuje vyrovnanost hospodaření). Třída financování zobrazuje jak bylo s přebytkem naloženo případně jak byl vyrovnán schodek hospodaření.

PROVOZNÍ SALDO (provozní přebytek)

Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji se nazývá provozní přebytek. Jsou to prostředky, které zůstávají obci zpravidla na úhradu půjček (úvěrů) a financování investičních záměrů obce. Tento ukazatel by měl být vždy kladný. Záporný provozní přebytek (provozní saldo) indikuje možné ohrožení hospodaření municipality. Ve svém důsledku tato skutečnost značí, že obec/město nemá dostatek provozních příjmů na úhradu svých běžných (provozních) výdajů. Tento provozní schodek musí pak pokrýt buď prodejem majetku, nebo úvěrem.

VYUŽITELNOST PROVOZNÍCH PROSTŘEDKŮ

Index provozních úspor vyjadřuje, jaká část provozních prostředků může být využita na krytí investičních záměrů města. Optimální hodnota ukazatele se pohybuje okolo 20 % a neměla by klesnout pod 10 %, která je považována za minimální hodnotu tohoto ukazatele.

UKAZATEL DLUHOVÉ SLUŽBY

Ukazatel dluhové služby vyjadřuje procentuální poměr dluhové služby a dluhové základny. Neměl by přesáhnout hodnotu 25 %. Dluhová služba je definována jako součet splátek jistin a finančních prostředků použitých na úhradu úroků z přijatých úvěrů. Dluhová základna je hodnota celkových příjmů po konsolidaci.

ZBÝVÁ PŘIJMOUT

Tato hodnota je vypočítána jako rozdíl upraveného rozpočtu (plánu) a hodnot účetnictví (dosažená skutečnost). Kladná hodnota tohoto údaje vyjadřuje výši finančních prostředků, která je potřeba k naplnění rozpočtu, naopak záporná hodnota značí, že rozpočet byl již překročen a je potřeba provést jeho změnu a uvést tak do souladu plán se skutečností.

Pro hodnocení výdajové strany rozpočtu je zaveden údaj

ZBÝVÁ ČERPAT

Je definován jako rozdíl upraveného rozpočtu a účetnictví. Kladná hodnota údaje vyjadřuje výši finančních prostředků, které je možné ještě čerpat, záporná hodnota pak znamená, že plán byl již překročen a je nutné provést změnu platného rozpočtu.

Pro vyhodnocování jak příjmových tak i výdajových operací slouží údaj

PLNĚNÍ

Údaj je definován jako podíl účetnictví a upraveného rozpočtu. Vyjadřuje na kolik procent je platný (upravený) rozpočet naplněn.

POUŽITÉ ZKRATKY